Cestování napříč Evropou, to nejsou jen známá místa, ale taky správný způsob cestování. Evropské vlaky jsou proslulé a těžko byste v Evropě hledali zemi, kde nemají svoji tradici. A evropská železnice nevznikala jen z praktických důvodů, za jejich jedinečnou architekturou stojí často vášeň a touha zkrášlit tvář města. Cestovatelé vybrali deset nejhezčích a nejzajímavějších nádraží, posuďte sami.
Toto 107 let staré nádraží je skvělou vizitkou pro čistou belgickou architekturu zvučných jmen. V roce 2009 posloužilo se nádraží ocitlo ve světle reflektorů, když posloužilo coby prostředí pro natáčení upoutávky na nový belgický televizní pořad. Tenkrát zde vystoupil flash mob s písní Do Re Mi z muzikálu Za zvuků hudby. Díky spotu, ve kterém se Belgie předvedla jako země umění a architektury, se nádraží dostalo na seznam nejlepších nádraží amerického časopisu Newsweek. Antverpské nádraží si místo v první desítce rozhodně zaslouží.
Nádraží Gare du Nord ve městě lásky je dnes nejfrekventovanější evropské vlakové nádraží. Funguje už nějakých 150 let, navrhl ho francouzský architekt Jacques Hittorff a každoročně tudy projde 190 milionů cestujících. Nádraží je také oblíbenou kulisou populárních knih a filmů od Šifry mistra Leonarda přes Agenta bez minulosti, Dannyho parťáky 2 až po Prázdniny pana Beana.
Architekt Rafael Moneo přetvořil původně inaugurační budovu z roku 1889 na svoji vizi madridského hlavního dopravního uzlu s palmami, exotickými rostlinami a jezírky se želvami. Pasažéři si tak dnes mohou na cestách užít příjemné kavárny a originální tropickou zahradu o rozloze 4000 metrů čtverečních, která nahradila původní budovu. Jako památník bombových útoků na vlaky v roce 2004 stojí v nádraží Atocha jedenáctimetrová věž se vzkazy a kondolencemi obětem těchto útoků.
Lipské hlavní nádraží slouží už tak dlouho, že se pro turisty stalo jedním z hlavních atributů Německa. Nádraží v srdci Německa přežilo druhou světovou válku a dýchá proto historií. Celkem 24 nástupišť, rozloha 83 460 m² a 293 metrů fasády z něj dělají největší vlakové nádraží v Evropě, které rozhodně stojí alespoň za krátké vystoupení z vlaku. Denně tudy projde na 100 000 pasažérů.
Pokud si toto nádraží spletete s palácem nebo divadlem, nebudete první ani poslední. Nádraží s romantickou fasádou navrhl před 125 lety architekt José Luís Monteiro a dnes se právem považuje za jednu z nejlepších ukázek portugalského stavitelství 19. století. Nádraží najdete na lisabonském Náměstí Rossio a vlaky využívají 2600 metrů dlouhý tunel vybudovaný pod městem.
Když jeho výsost, král Kristián X. hlavní nádraží v Kodani otvíral, přišlo se na slavnostní zahájení provozu podívat přes 800 významných osobností. Nádraží je už od svého založení známé jako místo setkávání zamilovaných. Romantické nádraží navrhl architekt Hendrich Wenck a stojí hned vedle oblíbených městských zahrad Tivoli a zábavního parku.
Že jste ve Finsku, poznáte hned po příjezdu, když vás přivítají typické sochy Kivimiehet (kamenných mužů). Také ony přispěly k tomu, že návrh na žulové nádraží finského architekta Eliela Saarinena vyhrál. K exkluzivní atmosféře nádraží přispívá také privátní čekárna pro finského prezidenta a vysoké státní úředníky. Vstřícný personál navíc vždy nabízí velmi profesionální služby.
Další belgickou chloubou je nádraží Liège-Guillemins z pera španělského architekta Santiaga Calastravy. Stavba trvala 13 let, ale dnes je 32 metrů vysoký skleněný oblouk s bílou betonovou konstrukcí perfektní ukázkou futuristické vize. Denně přitom nádraží obslouží 36 000 pasažérů, kteří cestují do Bruselu, Paříže, Aachenu, Kolína či do Frankfurtu. Je jasně vidět, že 13 let tvrdé práce se vyplatilo a turisté se shodují, že toto vlakové nádraží je umělecké dílo.
I když jeho otevření provázela značná kontroverze, hlavní nádraží v Amsterodamu každý den bez problémů obslouží 250 000 pasažérů v celkem 1500 vlacích.Nádraží oddělují hlavní město od nábřeží a stojí na třech umělých ostrovech, které se opírají o více než 8600 dřevěných pilířů. Nádraží navrhl příznivce novogotického stylu, PJH Cypurs, a vytvořil tak symbol nizozemské obnovy.
Za pouhé dva roky vyrostlo v Záhřebu nádraží o délce úctyhodných 186,5 metrů, což z něj dělá největší nádraží Chorvatska. Navrhl ho maďarský architekt Ferenc Pfaff a slouží spojům na cestě do Vídně, Budapešti, Curychu, Mnichova, Salcburku, Lublaně, Sarajeva a Bělehradu už přes 120 let. Dnes jsou pro nádraží typické vysokorychlostní naklápěcí vlaky.