Podle nejnovějších údajů Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA) bylo do 30. června celosvětově zrušeno přibližně 4,5 milionu letů. S tím souvisí i propad v tržbách, který dosáhne 55 % (314 miliard amerických dolarů). Co tedy bude následovat v budoucnosti pro letecký průmysl?
Generální ředitel IATA, Alexandre de Juniac, uvedl, že v letošním roce očekává historicky největší ztráty – kolem 84 miliard dolarů. Pro srovnání, během celosvětové finanční krize v roce 2008 dosáhly ztráty leteckých společností na celém světě přibližně 31 miliard dolarů (téměř třikrát nižší, než se v současnosti očekává).
Propad čísla pasažérů a tržeb o polovinu
De Juniac také předpovídá, že tržby do konce roku poklesnou o 419 miliard dolarů. To představuje 50 % pokles ve srovnání s minulým rokem. Kromě toho to znamená, že ve druhé polovině roku aerolinky nezaznamenají takový růst, aby vykompenzovaly drastické ztráty z prvního pololetí.
Pokles jde ruku v ruce s počtem cestujících, jehož výše se v roce 2020 predikuje na 2,25 miliardy. To je pouhá polovina čísla z minulého roku. Rovněž to znamená to, že desetiletí významného růstu bude vymazáno a letecký průmysl se vrátí na úroveň roku 2006.
Tento vývoj rovněž překročil očekávání IATA, avšak v negativním smyslu. V únoru uvedla asociace, že v letošním roce očekává koronavirové ztráty ve výši 29 miliard dolarů. Tohle číslo bylo několikrát aktualizováno a, jak je vysvětleno výše, nyní činí 419 miliard dolarů, což je 15krát více než první odhad. Zpočátku se totiž očekávalo, že budou přerušeny pouze lety do Číny. Realita však byla zcela jiná a přišlo globální pozastavení letectví a snížení kapacity až o 95 %.
Budoucnost leteckého průmyslu
I když již nyní existují pozvolné náznaky, že nejhorší by mohlo být za námi, celková situace bude stále poněkud bídná. Pro rok 2021 očekává IATA, že letecký průmysl ztratí celosvětově 15,8 miliardy dolarů. Poptávka by se měla opět zvýšit, ale ekonomika bude oslabena, což bude mít negativní dopad na poptávku po cestování.
Přeživší letecké společnosti budou zadluženy více než kdy jindy. De Juniac také uvedl, že přísná cestovní omezení, jako je například povinná karanténa zavedená ve Velké Británii, by trvale poškodila letecké společnosti i celý cestovní ekosystém. Celkově vzato bude cesta zpět pro toto odvětví velmi dlouhá a náročná.
Vzdušný prostor se totiž otevírá velmi pomalu. Země považují ostatní regiony za potenciální zdroje zdravotních problémů a možní zákazníci jsou spíše od cestování odrazování. Média navíc nadále mezi lidmi i nadále vyvolávají strach z létání či i ze samotné přítomnosti v omezených prostorách. I proto je budoucnost leteckého průmyslu velmi komplikovaná.
Někteří odborníci tvrdí, že jen malá část z dnešních 1000 leteckých společností, do značné míry podporovaná jejich příslušnými vládami, může přežít. Obnovení letecké dopravy bude trvat nejméně deset let.
Optimističtější prognostici však naznačují, že budoucnost leteckého průmyslu leží do značné míry v rukou jednotlivých vlád. Důvodem je to, že to jsou oni, kdo rozhodují o otevírání hranic a ukládají či neukládají administrativní omezení a dodatečné daně na jedno z nejpřínosnějších odvětví. Přepravci však mají také svůj podíl odpovědnosti a budou se muset vzpamatovat. Nechte základní zákazníky „nízkonákladovým“ dopravcům a zastavte veškerá cenová šílenství.
