Pandemie Covid-19 má drastický dopad na cestovní ruch celosvětově. Země trpí ekonomicky, podnikatelé krachují a celé odvětví je po těchto těžkých 14 měsících naprosto zdecimováno.
Důkazem toho je zpráva OSN z října 2020, podle níž bylo ohroženo až 120 milionů pracovních míst a odvětví ztratilo na obratu až 1 bilion dolarů. Generální tajemník OSN Antonio Guterres v prohlášení uvedl, že je nutné „přestavět“ cestovní ruch, protože je jedním z nejdůležitějších sektorů světové ekonomiky.
Důležitost cestovního ruchu
Důležitost cestovního ruchu tedy skutečně nelze přecenit. Toto odvětví představuje 10 % celosvětového HDP a dává práci milionům lidí po celém světě.
Cestovní ruch je rovněž důležitou součástí konzumního modelu moderního člověka, který splňuje potřeby trávení volného času, kontaktu se společenským prostředím, rekreace a odpočinku.
Pro poskytovatele turistických služeb je cestovní ruch nápadem pro podnikání, způsob výdělku peněz, místo výkonu práce. Současně však cestovní ruch představuje určité ohrožení životního prostředí, a proto musí být do určité míry regulován.
Jak bude vypadat cestovní ruch po pandemii?
Vzhledem k evidentní důležitosti cestovního ruchu pro ekonomiky je třeba s výhledem do budoucna zodpovědět několik otázek. Bude možné znovu vybudovat globální odvětví cestovního ruchu? Bude průmysl čelit strukturálním a kvalitativním změnám? Jaké změny lze očekávat? A otázek je mnohem více.
Budoucnost cestovního ruchu bude souviset také s problémy, které byly známy před pandemií a které se jistě projeví po ní. Například ekologický dopad cestování na dlouhé vzdálenost, zejména letecky.
Dalším předpandemickým problémem, který se může znovu probudit, je tzv. overtourism, tedy nadměrně časté a četné návštěvy nejatraktivnějších destinací ve vztahu k jejich kapacitě. Nejpříznačnějšími příklady tohoto jevu jsou města Benátky a Barcelona.
V kontextu cestovního ruchu po pandemii budou pravděpodobně hrát důležitou roli i další trendy, jako je hledání transformačních zkušeností nebo rostoucí popularita tzv. bleisure (kombinace anglických slov „business“ a „leisure“).
Zvýšená poptávka po wellness cestovním ruchu
Jak by tedy mohl vypadat konkrétněji postpandemický cestovní ruch? Ve Velké Británii se během vrcholu pandemie ukázalo, že více než 33 % britských spotřebitelů věří, že zdraví a pohoda jsou klíčovou součástí jejich života. To je poměrně značný nárůst oproti 23 % před pandemií.
Téměř polovina respondentů průzkumu tvrdila, že potřebuje přestávku, aby se vyrovnaly se stresem způsobeným pandemií. U mnoha z nich (42 %) je prioritou první postpandemické dovolené „dobití baterek“.
Další studie Asociace wellness cestovního ruchu odhalila, že téměř 78 % lidí ve 48 zemích má v plánu cestovat za wellness zážitky po rozvolnění cestovních restrikcí. Většina respondentů uvedla, že únik ze stresu každodenního života v kontextu pandemie, spojení s přírodou a pocit oživení jsou hlavními důvody, proč si rezervovat wellness výlet.
Obecně je tedy třeba poznamenat, že pandemie zapříčinila, že mnoho lidí si začalo uvědomovat potřebu preventivního jednání a investice do svého zdraví a pohody. Proto bude wellness zcela určitě důležitou součástí cestovního ruchu po pandemii.
Zlepšování poptávky pomocí empirických cestovních segmentů
Ve své studii o plánu obnovy cestovního ruchu ze srpna 2020 TRALAC zdůraznil, že zvyšující se poptávka po hotelových službách vyžaduje robustní marketingovou strategii a pružnost reagovat na změny preferencí spotřebitelů, které vyžadují zaměření na empirické cestovní segmenty.
Po krizi se vůle k rekreačnímu cestování bude vážit zejména směrem k segmentům VFR (návštěva přátel a rodiny) a FIT (svobodné nezávislé cestování), v jejichž rámci budou populární místa s nižší hustotou.
Zkušení cestovatelé s bohatou peněženkou a nebojácní cestovatelé budou dle specialistů TRALAC představovat segment s největším potenciálem. Spotřebitelé se při pečlivém plánování své cesty zaměří více na své zdraví a pohodu, výhodné nabídky a vyhnou se přeplněným místům.
V kontextu cestovní ruchu po pandemii je vysoce pravděpodobné, že se trend k samostatné digitální distribuci a rezervaci zrychlí. Lze očekávat, že vnitrostátní pracovní cestování se oživí relativně brzy, zatímco kongresy a výstavy zažijí restart mezi posledními.
Vnitrostátní cestování bude zpočátku zaměřeno na místní zážitky, zejména na jednodenní výlety a víkendové programy, stejně jako na obchodní cesty ke klíčovým zákazníkům a dodavatelům. V této rané fázi budou hrát klíčovou roli atrakce a zkušenosti návštěvníků, které přispějí k budování důvěry.
Zákazníci, kteří se dříve rozhodli pro dovolenou v zahraničí, se místo toho uchýlí k dovolené doma, což bude další příležitosti získat novou domácí poptávku v postpandemickém cestovním ruchu.
Popularita vnitrostátního cestování
Když už je řeč o vnitrostátním cestování, současná preference tohoto sektoru vyvolává otázku, zda se z toho stane dlouhodobý trend a ve kterých zemích má v tomto ohledu růstový potenciál.
Skift Research analyzoval toky cestovního ruchu na hlavních trzích na podzim roku 2020. Analýza předpokládá, že zahraniční cestovní výdaje budou přesměrovány na domácí cestování, zatímco příjmy z mezinárodního cestování budou pozastaveny.
V praxi bude situace pravděpodobně méně extrémní, protože zahraniční cestovní výdaje jsou obvykle dvakrát až pětkrát vyšší než u vnitrostátního cestování a vnitrostátní cesty jsou obvykle kratší.
A které země mají latentní potenciál pro dřívější návrat k „normálnímu“ cestovnímu ruchu a které budou čelit největším výzvám? V této nové situace nejvíce vyhrává Čína spolu s Německem, Velkou Británii a Ruskem, zatímco USA mohou přijít o nejvíce, následované Španělskem a Thajskem.