Pandemie Covid-19 má na svět cestovního ruchu již téměř dva roky nebývalý dopad a konec krize se zdá být v nedohlednu.
Mezinárodní cestovní ruch zaznamenal po pandemii bezprecedentní pokles. Údaje UNWTO za rok 2021 zůstávají o 72 % nižší než v roce 2019 před pandemií, a to i přes mírný nárůst (+ 4 %) ve srovnání s rokem 2020.
Existuje tedy vůbec světlo na konci tunelu pro cestovní ruch? Vývoj v některých regionech tomu nasvědčuje, ale jiné jsou stále velmi opatrné, a to i vzhledem k rychlému šíření varianty omikron
Evropské země ruší omezení
Některé evropské země zvolily poněkud riskantní přístup a rozhodly se zrušit všechna omezení Covid-19. Začátkem ledna oznámilo Spojené království, že zruší všechna omezení. Na konci měsíce následovalo Dánsko, a to i přes rychlý nárůst případů.
Mezi další země, které výrazně zmírnily omezení, patří Nizozemsko, zatímco Rakousko zrušilo lockdown pro neočkovanou populaci. Česká republika například oznámila, že plánuje zrušit omezení v dubnu.
Vysvětlení kroků těchto států byla podobná, přičemž státníci především uvedli, že je prakticky nemožné kontrolovat šíření různých variant Covid-19 bez zničujících socioekonomických nákladů a dopadů.
A zatímco volnější přístup je v Evropě možná novinkou, například Mexiko už nějakou dobu nese ovoce svých otevřených hranic a mírných omezení.
Některé mexické pláže nebyly nikdy tak navštěvované jako v minulých měsících a nadále vítají davy mladých cestovatelů především ze Severní Ameriky a Evropy.
A přestože země také zaznamenala pokles zahraničních návštěvníků ze 45 milionů v roce 2019 na loňských 31 milionů, zároveň se posunula ze 7. na 3. místo v celosvětové popularitě, což bude mít rozhodně pozitivní vliv na budoucnost cestovního ruchu.
Asijské destinace zůstávají zavřené
Na druhé straně světa, konkrétně v Asii a Tichomoří, je situace úplně jiná. Destinace v Asii jsou dva roky po začátku pandemie obecně velmi opatrné, přičemž konec krize se zdá být velmi daleko.
Čína například zavedla politiku nulové tolerance, přičemž mezinárodní cestování je prakticky nemožné a zavírání měst po celé zemi je běžným jevem. Hongkong zase uzavřel školy, bary a omezil otevírací dobu restaurací.
Japonské hranice zůstávají zavřené, stejně jako hranice Nového Zélandu, zatímco Jižní Korea má přísné podmínky pro vstup do země, stejně jako řadu platných omezení shromáždění, otevírací doby restaurací a mnoho dalších.
V důsledku tohoto přísného a opatrného přístupu utrpěly v celosvětovém měřítku nejvíce právě destinace v Asii. Podle údajů UNWTO byly příjezdy v roce 2021 o 65 % nižší než v roce 2020 a o 94 % nižší než před pandemií, což je výrazně nad celosvětovým průměrem.