Dlouhá léta počet turistů na Islandu prudce stoupal. Poté se však měl stabilizovat, ale místo toho přišla krize Covid-19, která měla obrovské důsledky pro islandský cestovní ruch. I přesto však Islanďané nezoufají.
V dubnu 2019 navštívilo Island více než 120 000 lidí. V dubnu 2020 jich byl přesně 924. Po letech obrovského růstu se islandský cestovní ruch uprostřed korona krize prakticky zastavil.
Pro severoatlantický ostrov se svými 360 000 obyvateli to letos znamená miliardové ztráty. Malý vikingský národ na dalekém severu však zůstává optimistický, a to i přesto, že cesta zpět k turistickým číslům z minulých let bude dlouhá, jak si zdejší dobře uvědomují.
Asi dva miliony hostů ročně před koronou
Čísla neustále a prudce stoupají téměř deset let. Erupce sopečného ledovce Eyjafjallajökull v roce 2010 náhle uvedla ostrov do mezinárodního povědomí a do roku 2018 počet zahraničních hostů vystřelil z necelých 500 000 na více než 2,3 milionu.
V roce 2019 navštívilo ostrov asi 2 miliony – stabilní počet, který si Islanďané chtěli udržet v dlouhodobém horizontu, aby mohli trvale udržitelně rozvíjet cestovní ruch kolem svých gejzírů, vodopádů a horkých pramenů.
Pak ale přišla pandemie. Z důvodu pozastavení leteckého provozu a uzavřeným hranicím nepřistál na jaře na mezinárodním letišti v Keflaviku u Reykjavíku téměř žádný cestující.
Podle výpočtů rozhlasové stanice RÚV bylo dubnových 924 hostů nejnižší počet návštěvníků ostrova od roku 1961. Květen byl rovněž pomalý měsíc: do Keflaviku přiletělo v tomto měsíci pouhých 1035 cestujících, což je o 99,2 % méně než ve stejném měsíci loňského roku.
„Ve skutečnosti byly pro rok 2020 pozitivní prognózy, kdyby nepřišel Covid,“ řekla Sigrídur Dögg Gudmundsdóttir, vedoucí islandské turistické rady Visit Iceland. Je již nemožné, aby se letos dosáhlo čísel z minulého roku. „V uplynulých několika měsících jsme klesli prakticky na nulu,“ dodala Gudmundsdóttir.
Mezinárodní cestování opět nabírá na síle
„Nevíme, kolik turistů letos na Island přicestuje. Nejsem si jistý, zda se se nám podaří dosáhnout čísla 600 000,“ řekla islandská ministryně cestovního ruchu Thórdís Kolbrún Gylfadóttir.
Dodala rovněž, že nedávno byly vyjádřeny obavy ohledně maximálního počtu cestujících, které mohou být povoleny na zvláště populárních památkách na ostrově. „Na některých místech jsme se obávali možného nadměrného cestovního ruchu. Teď jsme spíše znepokojeni nedostatkem cestovního ruchu.“
Po obzvláště tvrdých měsících na jaře však existuje skromná naděje, že se cestovní ruch v Reykjavíku znovu zvedne. Mezi Islanďany totiž po celé týdny nebyly zaznamenány žádné nové infekce koronavirem a rovněž dochází ke zrychlování mezinárodního cestování.
„Byl to šok, ale víme, že se vrátíme na nohy,“ řekla sebejistě ministryně Gylfadóttir. Island je rovněž závislý na zlepšování pandemické situace v jiných zemích, například v USA. Občané USA jsou totiž každoročně největší skupinou turistů před Brity a Němci.
Turisté mohou být testování při vstupu
Islanďané našli způsob, jak udržet ostrov co nejvíce bez viru, aniž by zůstali turisté daleko od ostrova. Od poloviny června se mohou cestující po příjezdu do Keflaviku sami otestovat na Covid-19 a tak uniknout 14denní karanténě, do níž by v opačném případě byli nuceni jít. Náklady pro cestovatele: mezi 57 až 70 eury.
Gudmundsdóttir z Visit Iceland ujistil, že po vstupu do země bude vše, od ubytování v hotelu po zapůjčení auta a návštěvy restaurací, co možná nejnormálnější. Bude možno cestovat bez omezení a využít skutečnosti, že má Island menší hustotu osídlení než kterákoli jiná země v Evropě.
„Naše populace je poměrně malá, ale Island má velikost jedné třetiny Německa. Je velmi snadné se zde dostat do styku s přírodou bez velkých davů lidí,“ řekla. Po krátkém zamyšlení dodala: „Je to perfektní místo pro sociální distancování.“
Cestovní ruch však nespoléhá pouze na zahraniční turisty, ale také na změněné cestovní chování samotných Islanďanů. Před pandemií asi jeden z deseti z nich cestoval ve své vlastní zemi.
Gudmundsdóttir však nyní vidí větší nárůst domácího cestování, což je jeden z mála pozitivních dopadů krize. „Najednou cestujeme po naší zemi ve větších počtech než předtím. A současně objevujeme, co cestovní ruch přinesl, co se týče služeb a infrastruktury,“ řekla. „Je dobré, že si vážíme naší země více,“ Gudmundsdóttir uzavřela.
