Po dlouhé karanténě s miliardovými ztrátami pro ekonomiku doufá italský cestovní ruch v kompenzování těchto ztrát během letních měsíců. Prozatímní údaje jsou však pro Apeninský poloostrov katastrofální.
Přes mediální kampaň italské vlády a uvolňování opatření chce jen velmi málo lidí strávit letní dovolenou v Itálii. Podle údajů několika asociací čelí země obrovskému fiasku. Jen v červnu přivítala země o deset milionů méně turistů než obvykle. A vyhlídky na příští týdny jsou rovněž pochmurné.
Obrovské ekonomické škody
Příjmy z cestovního ruchu jsou nezbytně nutné ke zmírnění sociálně-ekonomických důsledků karantény a k opětovnému nastartování ekonomiky. Počet nových infekcí každý den trvale klesá pod 200 a země má v tomto ohledu situaci relativně pod kontrolou.
Ekonomické škody jsou však obrovské. V sázce je mnoho pracovních míst, zejména v extrémně důležitém turistickém sektoru. Není proto divu, že vláda dělá vše proto, aby se zbavila krizové image země.
„Krása Itálie nikdy nebyla v karanténě,“ zdůraznil nedávno premiér Giuseppe Conte. Ministr Zahraničí Luigi Di Maio byl znepokojen obavami v sousedních zemích. „Pokud s námi chce někdo zacházet jako s nemocnicí, Italové to nenechají jen tak,“ napsal na Facebooku.
Hranice jsou znovu otevřené od 3. června a pokud přicestujete ze země EU, nemusíte již po vstupu do země do karantény. Restaurace, kina, divadla, muzea a opery jsou opět otevřené. Dovolenou na pláži, například u jezera Garda, je možno si již užít bez ochranné masky. Poptávka je však nízká.
Velké problémy pro cestovní ruch
Podle výpočtu asociace Coldiretti by léto bez zahraničních turistů znamenalo ztrátu dvanácti miliard eur pro zemi. To by mělo „dramatické následky“ pro 2,7 milionu zaměstnanců, kteří jsou závislí na cestovním ruchu. Skutečnost, že více Italů chce strávit dovolenou ve své zemi, tuto ztrátu nevykompenzuje.
Počáteční signály však naznačují, že tu strach skutečně je. Rezervace letů do Itálie za období od poloviny června do konce července klesla oproti minulému roku o více než 90 %. Nepomohlo ani to, že ministr zahraničí Di Maio rázně propagoval italské destinace v německých médiích, protože i Němci se od poloostrova vzdálili.
Obrazy konvojů rakev z Bergama si vybraly svou daň. Přibližně 35 000 úmrtí na Covid-19 v Itálii zhoršilo obraz Itálie v zahraničí, a i přes tisíce kilometrů pobřeží a desítky památek světového dědictví není v současné době země nijak zvlášť atraktivní.
Benátky a Sardinie zasaženy nejvíce
V měsíci červnu došlo k průměrnému poklesu návštěvnosti po celé zemi o 80 %. Některé regiony však krize zasáhla více než jiné.
Byly regiony, které utrpěly nižší ztráty (přibližně 65-70 %), a to zejména kvůli jejich blízkosti a dostupnosti, zejména o víkendech, pro domácí turisty. To je případ riviéry Romagna nebo ligurského pobřeží.
Na druhou stranu regiony, které se v minulosti zaměřovaly na cizince, výrazně trpěly. Mezi hlavní příklady patří Sardinie (-95 %), Benátky (- 90 %) a Capri (- 90 %). Kromě Benátek byla zasažena i další historická města, jako je Verona, která zrušila mnoho důležitých událostí.
Lázně Abano a Montegrotto se taky potýkaly s problémy, protože se šířila zpráva, že voda je nebezpečná a přenáší infekci. Totéž platí pro jezero Garda, kde cizinci obvykle tvoří 85 % veškerých příjezdů.
Jediná částečně pozitivní zpráva přichází z hor. Po katastrofálním květnu a červnu se ztrátami kolem 80 % mají Dolomity dobré vyhlídky na srpen.
Duchovní pomoc
Ani duchovní pomoc nepomohla ke zlepšení. Několik katolických biskupů nedávno přislíbilo cestovnímu ruchu „blízkost a podporu“. Církev chce pomoci „znovuzrození“ italského turismu, protože odpovědné cestování může mít v tomto období strachu a nedůvěry léčivý účinek. „Jsme na vaší straně,“ řekli biskupové.
A i církev samotná pociťuje dopad krize. Hlavní zdroj příjmů Vatikánu, slavná vatikánská muzea, přivítala v červnu pouze 60, 000 návštěvníků – většina Římanů. To je jen zlomek toho, co bylo běžné před pandemií. Namísto 12,5 milionu eur v příjmech bylo za měsíc červen zaznamenáno méně než milion.