Jedno z pečlivě střežených tajemství Japonska se nazývá Koke-dera, překrásný 'Mechový chrám', který vznikl v 8. století. Jelikož chtěli chrám ochránit, místní buddhističtí mnichové změnili jeho pravidla, a proto je dnes velmi obtížné dostat se dovnitř tohoto ráje Zen.
Japonské zahrady vyhrály zápas s časem a jsou dnes velmi obdivované, zkoumané a napodobované na celém světě. Dovednost japonských zahradníků se vyvinula v opravdové umění, jehož důkazem je mnoho vynikajících příkladů, které jsou roztroušené po celé zemi vycházejícího slunce. Jeden z nejzáhadnějších příkladů je zahrada Koke-dera, která se nachází u chrámu Saiho-ji.
Původ chrámu Saiho-ji je možné vysledovat až do Období Nara v 8. století. Jak čas ubíhal, chrám chátral, až ho v roce 1339 jeden z nejslavnějších zahradníků Japonska, Muso Soseki, dokonale zrestauroval. Ve skutečnosti byl Mr. Soseki pověřen obnovou celého Saiho-ji jako Chrámu Zen a zahrada Koke-dera se tak stala pravým rájem Zen.
V průběhu staletí nad zahradou převzala vládu příroda a postupně ji pokryla mechem - ne jen jedním, ale hned ohromujícími 120 různými druhy mechů; Koke-dera se změnila v oázu klidu a omračující krásy, kterou je potřeba chránit. Skládá se ze Zlatého rybníku ve tvaru čínského znaku s významem 'srdce', který je obklopen suchou zahradou. Na rybníku jsou také tři ostrůvky.
Až do roku 1977 měli turisté do zahrady volný přístup, ale aby byla zahrada dostatečně chráněna, musely se změnit chrámová pravidla. Jestliže si v současnosti někdo přeje navštívit zahradu, musí o to zažádat alespoň 20 dní dopředu pomocí pohlednice s nadepsanou zpětnou adresou. Když návštěvník dorazí, zaplatí vstupné 3.000 jenů a poté stráví hodiny opisováním sutry. Teprve po takové 'tvrdé zkoušce' je hoden strávit v zahradě 90 minut. S velkou pravděpodobností to ale bude těch nejnezapomenutelnějších 90 minut jeho života, které určitě za tu námahu stojí.