Rekordní počet pasažérů pomohl snížit ztráty leteckých společností. Největší zisky přitom pochází ze služebních cest. Ztráty jsou nicméně stále dost vysoké.
Letecký průmysl po celém světě začal v nedávné době čelit četným omezením. Nepříznivé zprávy pro standardní i nízkonákladové společnosti jsou dané kombinací mnoha faktorů. Od létání, které bylo v minulosti považováno za luxus, odrazuje veřejnost světová finanční krize. Aby se vyhnuli placení četných přírážek, přestali lidé využívat nízkonákladové letecké společnosti. Podniky zase snižují náklady tím, že pořádají videokonference.
Situace se nicméně v poslední době trochu zelpšila. S výjimkou londýnských letišť Stansted a Heathrow provoz letos vzrostl o 4,4%. Ztráty se podařilo snížit o 75,5% a počet služebních cest významně vzrostl. Zaměstnanci na obchodních cestách leteckým společnostem vyhovují více, protože jim nárůst cen tak nevadí, a naopak více utrácejí. Letět obchodní třídou je vítaným osvěžením a způsob, jak zákazníky rozmazlovat. I když doplňky na palubě bývají poměrně drahé, za zaměstance na obchodní cestě vše zaplatí zaměstnavatel. Proto tito zákazníci na výdaje tak nehledí.
Výbuch islandské sopky a stávky Britských aerolinií (BA) letos zasadily těžkou ránu leteckému průmyslu, který se z následků finanční krize pomalu zotavoval. Přes všechny tyto překážky se zdá, že se leteckým společnostem zase začíná dařit. Jestli se sopky v Evropě a Severní Americe umoudří a zaměstnanci BA dostanou zaplaceno včas, není důvod, proč by se letecké společnosti z nedávné krize nemohly zotavit.
