Ganvie v africkém Beninu rozhodně stojí za návštěvu. Město na vodě obývá 30.000 lidí, jejichž domy z bambusu jsou postaveny na dřevěných výstužích. Lidé zde žijí již několik století a nemají v úmyslu stěhovat se jinam.
Velmi častou přezdívkou města Ganvie jsou 'Benátky Afriky'. Toto osobité město je celé vystavěno na vodě kromě budovy školy, která jako jediná stojí na pevné zemi. Generace lidí z kmene Tofinu zde žijí v jednoduchých bambusových domech na výstužích, plně závislí na jezeře Nokoue. Jediným možným způsobem dopravy, nebo lépe řečeno jediným způsobem jak opustit dům, jsou jednoduché dřevěné lodě vyřezané z kmene stromů.
Historici nejsou schopni s přesností určit, kdy se lidé z kmene Tofinu rozhodli postavit své domy na jezeře Nokoue, ale domnívají se, že se zde usadili někdy mezi lety 1700 a 1710. Protože byli lidé ohrožováni nepřátelským kmenem Dom-Homey a žili v neustálém strachu ze zotročení, přišel náčelník s řešením. Kmen Dom-Homey věřil, že v jezeře žije vodní démon, z kterého měli všichni velký strach. Tato skutečnost vytvořila z jezera bezpečné útočiště pro kmen Tofinu a ten se životu na vodě plně přizpůsobil.
Místní rodiny fungují spíše jako základní ekonomické jednotky, které jsou založeny na předem domluvených manželstvích. Většina mužů loví ryby, a následně úlovek prodává svým manželkám, které se pak snaží ryby prodat dále. Pouze ženy jsou odpovědné za výchovu dětí a za zajištění jídla pro své muže.
Ganvie je opravdovou podívanou, která se nedá najít nikde jinde na světě, ale turisté by si měli uvědomit, že pro místní obyvatele jakoby se tu zastavil čas. Život tu ubíhá už po generace bez větších změn a cestovní ruch pro domorodce nic neznamená. Jezero je silně znečištěné a návštěvníci se tu nemusí dočkat stejně vřelého přijetí jako v obvyklých turistických destinacích. Na druhé straně, Ganvie je důkazem vůle člověka přežít. Ve skutečnosti totiž Ganvie znamená 'my jsme přežili' a už proto stojí za to město navštívit.
