Hadždž, největší pouť v muslimském světě, začala v Mekce v Saúdské Arábii. Ale i letos se ji kvůli pandemii může účastnit pouze několik desítek tisíc věřících.
Jde o obrovskou ztrátu pro nejsilnější ekonomiku v Perském zálivu a rovněž o promarněnou příležitost obnovy náboženského cestovního ruchu, který byl těžce zasažen pandemií Covid-19.
Saúdské úřady již druhý rok po sobě drasticky snížily počet muslimů účastnících se Hadždž, který se konal od 17. do 22. července 2021.
Jde o sotva 60 000 věřících, z nichž všichni jsou obyvatelé Saúdské Arábie ve věku od 18 do 65 let, kteří netrpí žádným chronickým onemocněním, ale především jsou plně očkovaní. To je obrovský propad v porovnání s dvěma a půl miliony poutníků, kteří se v roce 2019 hrnuli do svatého města Mekky z celého světa.
Ztráta příjmů saúdské ekonomiky je značná. Před pandemií Hadždž přinesl do království v průměru 10 až 15 miliard dolarů ročně, kromě 4 až 5 miliard utracených přibližně 8 miliony věrných během omry, což je malá, nepovinná pouť, která může být uskutečněna během roku.
Ztracená částka odpovídá 7 % saúdského HDP. A jde skutečně o obrovskou ztrátu, neboť se jedná o druhý největší příspěvek do ekonomiky země hned za ropou.
Situaci jde tedy označit za katastrofální pro saudský cestovní ruch, ale nejen pro něj. Jinde na světě, zejména v Africe, se velmi rychle mimo provoz ocitly desítky tisíc cestovních kanceláří specializovaných na náboženskou turistiku.
Globální krize pro sektor
Tato situace se netýká pouze Saúdské Arábie. Většina hlavních náboženských shromáždění byla zrušena, s výjimkou Kumbh Mela, velké hinduistické pouti, která loni v dubnu na několik týdnů spojila až 9 milionů věřících na březích Gangy.
Indie však stále platí vysokou cenu a doposud země zaznamenala více než 411 000 úmrtí v důsledku rozšíření varianty delta, která nyní představuje většinu nových infekcí po celém světě.
Například v Evropě zaznamenaly v loňském roce pokles aktivity v průměru o 75 % destinace jako Lurdy ve Francii, Santiago de Compostela ve Španělsku a Fatima v Portugalsku.
S drastickým snížením počtu poutníků v těchto hlavních poutních místech byla vážně zasažena celá místní ekonomika, počínaje hotely a restauracemi.
Se zrušením velké pouti zaznamenalo město Lurdy, druhé největší hotelové město ve Francii po Paříži, loni obsazenost sotva 25 % jejích hotelů.
Asi 2 500 sezónních pracovníků v těchto odvětvích zůstalo bez práce. Počet obchodů, zejména obchodů se suvenýry, které byly zavřeny, je nespočet. Tento rok se scénář pravděpodobně bude opakovat, což nutí věřící sledovat oslavy na obrazovkách.
Nevěřící zachraňující náboženský cestovní ruch?
Spása pro některé z těchto destinací však může přijít od nevěřících. Pandemie zásadně změnila náš vztah k cestovnímu ruchu. Omezující opatření zavedená k omezení šíření viru zastavila cestování do zahraničí a postupné lockdowny vytvořily touhu po přírodě a po široce otevřených prostorech. Potřeba najít sám sebe a najít smysl ve svém životě nikdy nebyla tak aktuální.
V této souvislosti by se poutě mohly stát novým trendem v cestování po pandemii. To je případ cest do Santiaga de Compostela, které vítají stále více cestujících, a to nejen poutníků.
Podle studie poskytnuté časopisem National Geographic, 40 % lidí, kteří chodí po těchto cestách ve Francii, Španělsku a Portugalsku, nejsou věřícími.
Jinde v Evropě, v Irsku, Walesu, Finsku a Švédsku, existuje stejné nadšení pro tento typ cestování, který kombinuje procházky pod širým nebem a návštěvy náboženských míst.
Tito „noví“ poutníci zůstávají, konzumují a účastní se ekonomiky regionů, kde cestují. Stručně řečeno, jsou nádechem čerstvého vzduchu pro tento krizí velmi poznamenaný sektor.
