Nízké mzdy v Portugalsku a mezinárodní konkurence o národní pracovní sílu jsou důvodem nedostatku hotelového personálu, kterému čelí portugalský sektor cestovního ruchu.
Asociace portugalských ředitelů hotelů (ADHP) se domnívá, že za nedostatek pracovních sil v hotelech může několik faktorů, na což asociace upozorňuje již několik let a které dohromady tvoří tzv. „dokonalou bouři“.
Předseda představenstva ADHP Raul Ribeiro Ferreira připomíná, že „již několik let“ upozorňují na toto téma, které se nedávno znovu dostalo do mediálního povědomí „uspěchaným způsobem kvůli pandemii“ a v tomto kontextu poukazuje na důvody tohoto problému.
„Tento nově objevený nedostatek hotelového personálu je fenoménem, na který upozorňujeme již několik let a který by nastal přirozeně, a to jak v důsledku ekonomického trendu a poklesu nezaměstnanosti, tak i nedostatku investičních alternativ v cestovním ruchu a zahraniční konkurenceschopnosti s ostatními zeměmi,“ dodal. “ řekl předseda ADHP.
Dále tvrdí, že nízké mzdy jsou problémem celé portugalské ekonomiky, ale že v turistickém a hotelovém sektoru je to „viditelnější“, protože jsou od lidí požadovány vyšší dovednosti, jako je schopnost mluvit různými jazyky nebo spolehlivost při zacházení s penězi a schopnost komunikovat se zákazníky na úrovni.
Tyto vyšší požadavky podle něj však nejsou vyváženy přidanou hodnotou v životě lidí ve formě důstojné mzdy.
„Během posledních let jsme zrušením profesních licencí začali liberalizovat pracovní místa, a to nejen hotelový management, ale i všechna ostatní. To vyvolalo určité nepohodlí z hlediska viditelnosti, protože to vytvořilo představu, že tyto pozice může obsadit kdokoli,“ vysvětlil.
Uvedl také, že tato situace se může rozšířit i na číšníky, kuchaře, pracovníky úklidu pokojů nebo další. „Každý může dělat cokoli a pak nic z toho není v souladu se službami, s cenami, které chceme vyhrát, ani s image, kterou chceme komunikovat,“ dodává.
V důsledku toho dochází k odlivu pracovní síly do jiných sektorů“, jako jsou soukromé nemocnice, které „dnes mají recepce s personálem jako v hotelu“. V Lisabonu mají některé nemocnice až 30 recepcí se sedmi nebo osmi zaměstnanci. Kromě toho tu je konkurence z mezinárodního trhu, jako je tomu například v oblasti výletních lodí.
„Společnosti v sektoru výletních lodí ještě před pandemií najímaly ubytovací manažery, kuchaře, pokojské, ředitele a během čtyř dnů přijímaly dva tisíce lidí,“ zdůraznil.
Kromě toho se mnoho studentů vysokých škol cestovního ruchu nakonec rozhodne pracovat v zahraničí, kde mají větší šanci na povýšení, dodává.
„Ve vysokoškolském vzdělávání, zejména kvůli předpisům A3ES, se studenti musí účastnit stáží mimo zemi; většina vysokých škol poslala téměř 70 % svých studentů do internacionalizačních programů, což je samozřejmě dobře,“ řekl Ferreira.
„Je tu ale opačný efekt: lidé přicházejí do styku s velkými hotely. Pokud vezmete v úvahu, že průměrný portugalský hotel nemá 50 pokojů, můžete vidět, že student, který dokončí studium a stane se recepčním, má relativně malou naději na postup v kariérním žebříčku. V Portugalsku je z asi 2 000 hotelů, asi 2 000 manažerů, asi 2 000 kuchařů atd. Nebudou čekat 30 let, než dostanou práci, a tak radši odcházejí,“ vysvětlil.
To je další důvod, proč se domnívá, že tolik pracovní síly míří do zahraničí, kde jsou hotely s 500 nebo 600 pokoji nebo dokonce do destinací jako Dubaj nebo Macao, kde jsou hotely s 5000 pokoji a které zaměstnávají třeba 400 kuchařů.
Stejně jako několik majitelů hotelů i prezident ADHP připouští, že když se hotely během pandemie znovu otevřely, byl zde zřejmý nedostatek hotelového personálu „na zvládnutí náhlého růstu, protože mnoho pracovníků změnilo obor, pobírá podporu v nezaměstnanosti a neví, kdy budou znovu propuštěni“.
Připomíná, že stále neexistuje trh zahraničních turistů, jejichž návštěvnost evidentně stagnuje. Ferreira rovněž připouští, že nekončící problémy s nárůstem nových případů Covid-19 jsou vskutku obtížně zvladatelné.
Měsíc říjen však přinesl cestovnímu ruchu pozitivní znamení, neboť příjem z ubytování vzrostl na 332,8 milionů eur, což představuje 169 % skok v meziročním srovnání, a dokonce překonalo červencový příliv, který byl třetí nejlepší po srpnu a září.
Podle údajů INE se počet zahraničních turistů (nerezidentů) zvýšil více než trojnásobně na 1,13 milionu a předstihl počet domácích turistů (jeden milion), přičemž hlavním důvodem je zmírnění cestovních omezení. S novou variantou Covid-19 omikron však může být tento pozitivní vývoj opět ohrožen.
Co se týče přenocování, přispěl domácí trh dvěma miliony, čímž došlo k nárůstu o 65,4 %, a nadále překonává meziroční úrovně z roku 2019 (+28,2 %). Počet přenocování nerezidentů dosáhl 3,5 milionu, což je nejvyšší hodnota od října 2019 a trojnásobek ve srovnání s říjnem 2020 (+216,6 %). Ve srovnání s říjnem 2019 však došlo k poklesu o 26,7 %.
V desetiměsíční analýze je pokles oproti roku 2019 (rok nových rekordů v sektoru) velmi výrazný, přičemž Lisabon a region Norte zaznamenaly největší rozdíl v celkových příjmech. Tento pokles činí 823 milionů (-69 %) v hlavním městě a 281 milionů (-50 %) v Norte.