Návštěva úžasného města Rotorua na Novém Zélandu nabízí nebývalé zážitky. Zdejší Hell's Gate (pekelná brána) dokáže opravdu vyrazit dech. Žasnul nad ní i G. B. Shaw, který dal této přírodní kráse anglické jméno.
Nový Zéland, země pozoruhodných přírodních krás, patří rozhodně mezi nejkouzelnější místa na Zemi. A i když většina lidí musí objet půlku zeměkoule, aby se sem dostala, zdejší přírodní bohatství a maorská kultura za to stojí.
Oblast Tikitere možná není nejmalebnější, ale rozhodně je zde na co se dívat. Když Tikitere poprvé uviděl irský dramatik G. B. Shaw, pojmenoval ho "Hell's Gate". Maorské kmeny název přijaly jako anglické jméno oblasti. Hell's Gate je aktivní geotermální park s teplými jezery, gejzíry, bahenními tůněmi a sírovými krystaly.
Ke jménu Tikitere se váže legenda o maorské princezně Hurutini, manželce krutého náčelníka. Podle pověsti se vrhla do jednoho z horkých pramenů. Když ji našla její matka, zvolala: "Aue Teri Nei Tiki," neboli "Zde leží moje milovaná!"
Její slova se nakonec zkrátila na Tikitere a legenda je stále součástí místního folklóru. Maoři zde žijí už víc jak 700 let. Kmeny objevily léčivé účinky místních přírodních bahenních lázní a bojovníci je využívali při léčbě svých zranění.
Oblast dodnes vzbuzuje respekt a obdiv. Člověk zde cítí hluboké spojení se zemí i s duchovnem. Park se rozkládá na ploše 50 akrů a procházka tady může být docela vzrušující zážitek. Za vidění rozhodně stojí i Inferno a Kakahi, jsou to totiž největší horké vodopády na jižní polokouli.