Polský Krakov je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací ve střední Evropě, což potvrzuje i čísla: před pandemií Covid-19 pravidelně přitahoval přes 3 miliony mezinárodních návštěvníků ročně.
Nyní se však město potýká s vážným problémem, který pravděpodobně ovlivní jejich cestovní ruch v přítomnosti, ale především do budoucna.
Nejznečištěnější město na světě
Problém je totiž v tom, že Krakov byl nedávno vyhlášen nejznečištěnějším městem světa. Konkrétně 14. prosince koncentrace prachu přesáhla 400 %.
Debata o dopadu špatné kvality ovzduší na místní cestovní ruch se táhne už nejméně deset let. V roce 2013 byly ve městě vyvěšeny billboardy „No smoging, please. One life. One Kracow. One click“ vyzývající lidi k podpisu petice za zavedení zákazu spalování uhlí.
Starosta Krakova Jacek Majchrowski se tehdy obával, že takové aktivity odstraší zahraniční turisty a poškodí pověst města.
V roce 2018 zahraniční tisk pravidelně psal o problematice smogu v Polsku a označoval Krakov za nejoblíbenější turistickou destinaci, ale také za nejznečištěnější město v zemi.
Navíc před několika lety média a turisté ze skandinávských zemí tvrdili, že lidé, kteří do Krakova cestovali z regionu, pociťovali určité neduhy související se špatnou kvalitou ovzduší ve městě.
Dlouhá „škytavka“ pro krakovský cestovní ruch
Hlavní příčina smogu však netkví v Krakově samotném, ale v tzv. obwarzanek krakowski, tedy majitelích rodinných domů v okolí Krakova, kteří ve snaze ušetřit vytápí své nemovitosti uhlím.
V této souvislosti Malopolské vojvodství vyčlenilo 60 milionů PLN na výměnu kamen v celém regionu a zavedení zákazu netřídních kotlů na uhlí. Toto nařízení vstoupí v platnost v roce 2023, což samozřejmě v přítomném čase problém znečištění vůbec neřeší.
Předseda Malopolské turistické organizace Grzegorz Biedroń je v tomto ohledu skeptický a metaforicky předpovídá, že „problémy s kvalitou ovzduší budou mít v krakovském cestovním ruchu dlouhou ‚škytavku‘“.