Po desetiletích růstu potkal cestovní ruch obrovský propad, když v roce 2020 došlo k takřka úplném zastavení turistických aktivit z důvodu pandemie Covid-19.
Kombinovaná úsilí multilaterálních organizací, vlád i soukromého sektoru sice přispěli k mírnému oživení v druhé polovině roku, avšak i přesto se experti nebojí označovat tento rok jako rok bez turismu.
Prognózy přišly vniveč
Na začátku roku prognózy ukazovaly vzestupný trend podobný tomu v roce 2019, který činil 4 % a přibližně 1,5 miliardy mezinárodních cest (podle údajů Světové organizace cestovního ruchu. Jakmile se však začal šířit Covid-19, tato očekávání se začala revidovat směrem dolů.
Sektor, který vytvořil 330 milionů pracovních míst a 25 % všech nových pracovních míst a který představuje 10,3 % světového HDP, začal rychle zpomalovat, dokud nebyl na konci prvního čtvrtletí úplně zastavený. Takový vývoj situace přirozeně způsobil bezprecedentní finanční krizi.
Revidované prognózy hovořily o třech scénářích založených na příslušných datech postupného znovuotevírání hranic s meziročním poklesem cestujících od 58 % do 78 %, z nichž nejpesimističtější se naplnil. Ten počítal se zmírňováním cestovních opatření v prosinci, zatímco další dva spekulovali, že k tomu dojde v červenci nebo září.
Ohromné ztráty
Zastavení cestovního ruchu znamenalo nejen to, že stovky milionů lidí přestalo cestovat, ale také vážně ohrozilo ekonomiky mnoha zemí, zejména těch, které jsou silně závislé na tomto sektoru.
Celosvětové ztráty lze shrnout do poklesu o 1,1 miliardy mezinárodních cest (400 milionů letošního roku odpovídá prvním třem měsícům). Příjmy klesly o více než 1,2 bilionu dolarů, zatímco 120 milionů pracovních pozic buďto zaniklo, nebo jsem ve vážném ohrožení.
Řešení do budoucna
Měsíc po zastavení cestovního ruchu začala Mezinárodní organizace cestovního ruchu (UNWTO) navrhovat globální řešení pro sektor ve spolupráci se Světovou radou cestování a cestovního ruchu (WTTC), která zastupuje mezinárodní soukromou sféru.
Na základě historických ukazatelů, podle nichž byl cestovní ruch po všech novodobých krizích vždy prvním odvětvím ekonomiky, které se zotavilo, pracovaly obě organizace na různých podobách nové reality v období po pandemii. Výsledkem byl koncept tzv. „nového cestovního ruchu“.
Přírodní cestovní ruch, udržitelnost, omezení hromadného cestování a otevření nových trhů definuje nadcházející fázi po roce bez turismu. Společnosti a cestovní kanceláře budou nuceny vytvářet originální produkty pro poněkud odlišného cestujícího, kterému záleží na zdraví a stará se o životní prostředí.
V srpnu se obě organizace dohodly na potřebě postupného znovuotevírání mezinárodních hranic. V případě UNWTO hrál svou roli v tomto procesu i generální tajemník OSN António Guterres, který předložil dokument zvaný „Turismus a Covid-19“.
V tomto dokumentu zdůraznil důležitost přestavět odvětví cestovního ruchu „bezpečně, spravedlivě a šetrně ke klimatu“. Poukázal na pět priorit tohoto procesu, z nichž první byla „zmírnění socioekonomických dopadů pandemie, zejména z hlediska zaměstnanosti a ekonomického zabezpečení žen“.
Další bodem byla podpora konkurenceschopnosti a vytvoření odolného prostředí, mimo jiné prostřednictvím ekonomické diverzifikace a podpory malých a středních podniků.
Kromě toho upozornil na nutnost urychlení inovace a digitální transformace cestovního ruchu a podpory udržitelnosti a „zelenosti“ sektoru. Závěrem zmínil důležitost koordinace a odpovědného vedení v rámci transformačního procesu.
WTTC tak učinila prostřednictvím dokumentu představeného během virtuálního semináře „Budoucnost cestovní a globální turistiky“, v němž vyzvala k znovuotevření mezinárodních hranic se zdravotními kontrolními body, vnitřními uzávěry rizikových oblastí v každé zemi a k vládní podpoře sektoru.
V tomto kontextu byly navrženy čtyři opatření na obnovu cestovního ruchu: otevření hranic a odstranění překážek, provádění testů, přijímání zdravotních a hygienických protokolů a vládní podpora pro pracovníky v sektoru a společnosti.
Konkrétní kroky
Ve snaze zamezit dalšímu „roku bez turismu“ uzavřela UNWTO dohody s podobnými organizacemi, jako je Mezinárodní námořní organizace, o záchraně odvětví výletních lodí. Dále také s Mezinárodní asociací pro leteckou dopravu v odvětví komerčního letectví a s Organizací pro výživu a zemědělství se záměrem rozvíjet venkovský cestovní ruch.
Krátce před zářijovým summitem G20, který zahrnoval segment věnovaný cestovnímu ruchu, podepsalo UNWTO se skupinou memorandum o porozumění s cílem podpořit spolu s největšími ekonomikami světa opětovné nastartování cestovního ruchu vytvořením důvěry v cestující a vytyčili udržitelnost jako hlavní plán obnovy a růstu.
Ve stejném duchu požádalo sto ředitelů turistických aktivit seskupených ve WTTC 10 zúčastněných hlav států během srpnového setkání G7 plus 3 pozvaných zemí, aby definovali koordinovaná opatření s cílem zachránit cestovní ruch. Šlo o první žádost svého druhu.
Dalším počinem WTTC bylo vytvoření „známky bezpečného cestování“, která zaručuje, že kdokoli ji má, dodržuje standardizované protokoly o zdravotní bezpečnosti pro pandemii Covid-19.
Záznamy UNWTO poukázaly v listopadu na to, že došlo k uvolnění mezinárodních opatření ve 152 zemích, což představuje 70 % destinací.
Jak UNWTO, tak WTTC doufají, že s distribucí vakcín a novými nařízeními v oblasti cestovního ruchu se do konce roku 2020 sníží ztráty na 1 bilion dolarů a že do roku 2022 bude oživení sektoru dokončeno.
To by umožnilo vzrůst ekonomického dopadu cestovního ruchu na 25 % v kontrastu s rokem 2019, posledním předpandemickým obdobím.
