Zboží, na které byli Kubánci zvyklí, již není k dispozici. Potraviny jdou na talíř rostoucímu počtů návštěvníků, kteří si mohou dovolit zaplatit tolik, kolik místní nemohou. Podle expertů je jedním z důvodů těchto neblahých následků americké embargo, ale především nedostatečné plánování ze strany vlády.
Zásobování různého druhu zboží není dostatečně účinné a ceny rychle rostou. Například čerstvá zelenina je natolik drahá, že je především dodávána soukromým restauracím, kde je servírována turistům. Ceny nejběžnějších potravin, jako jsou paprika, cibule či citrusy a ananasy, jsou příliš vysoké a tím pádem pro mnohé je toto zboží nedostupné. Kromě toho zákazník stěží v obchodě nalezne jakoukoliv sodovku či pivo, neboť velká množství těchto nápojů jsou nakupována restauracemi a hotely.
Nerovnost mezi cenami potravin a platy je astronomická. Výnosy z kubánského cestovního ruchu sice výrazně prospívají rostoucímu soukromému sektoru, avšak většina Kubánců stále pracuje ve státních společnostech. Pro ně představuje nákup půl kilogramu cibule a rajčat 10 % běžného státního platu. Ten se pohybuje kolem $25 měsíčně.
Podle slov Juana Alejandra Trianeho, ekonomisty z havanské univerzity, jsou investice vlády do zemědělství již delší dobu absolutně nedostatečné. Produkce naplánována pro 11 milionů lidí nemůže zároveň nakrmit 3.5 milionů turistů.
V dubnu tohoto roku prohlásil prezident Kuby Raul Castro, že rostoucí ceny zemědělských produktů představují velký problém a nastavil systém limitace cen pro ovoce a zeleninu. Nízké ceny však nemotivují farmáře k prodeji produktů místním, naopak, spíše soukromým restauracím za vyšší příjem.
Cenové stropy tedy přesunuli zboží na komerční trhy nebo dokonce na černý trh. Podle Juana Alejandra Trianeho je situace kritická. Pokud během následujících pěti let nebudou učiněna řádná opatření, stane se z nedostatku potravin národní bezpečnostním problém.
