Bulharsko a Rumunsko vstoupily do EU v roce 2007 a doufaly, že se stanou plnohodnotnými členy vstupem do Schengenského prostoru. Nedávno byla bohužel jejich žádost zamítnuta.
Schengenskou dohodu uzavřelo v roce 1985 prvních 5 států. Dnes tvoří Schengenský prostor 22 z 27 členských států EU a 3 evropské státy mimo EU. Hlavní myšlenkou bylo ušetřit lidem starosti zrušením kontrol na hranicích a zároveň tak umožnit volný pohyb zboží, a především lidí. Vše se zdálo být v pořádku až donedávna, kdy země začaly znovu zavádět hraniční kontroly a Shengen se uzavřel novým členům EU.
Kvůli obavám z přílivu uprchlíků zavedlo Dánsko nedávno novou formu kontroly na svých hranicích. Mnoho dalších členských států už také zvažuje zavedení kontrol. Hlavním důvodem jsou poplašné zprávy v novinách, které popisují arabské povstání a varují před případným útokem států severní Afriky na Evropu.
To je možná také důvod, proč byl Bulharsku a Rumunsku na nedávném summitu odepřen vstup, i když podmínky splnily. Oficiální důvody jsou ale korupce a problémy v soudním systému daných států.
Pravé důvody naznačuje fakt, že hlavní odpůrci rozšíření Shengenu o Bulharsko a Rumunsko byly Nizozemsko a Finsko. Nejde tedy jen o shodu okolností, že v těchto zemích jsou úspěšní nacionalisté a politická pravice. Jejich obavy z volného pohybu rumunských a bulharských občanů už mají svoji politickou odezvu. Ta se odehrála, když rumunští celníci nepustili přes hranice holandské nákladní auto plné květin. Napětí mezi těmito čtyřmi zeměmi se navíc může ještě zhoršit.
