Přeplněná La Rambla v Barceloně, obrovské výletní lodě před Dógeovým palácem v Benátkách, znáte tyto obrázky. „Města se stávají obětmi svého vlastního úspěch. Je to nezodpovědné a opravdu to není nutné,“ shrnul situaci Markus Gratzer, tajemník Rakouské hotelové asociace. Tato asociace společně s Roland Berger, představila celoevropskou studii o nadměrném cestovním ruchu, která ukazuje, jak mohou města zvládat tento fenomén. Během tohoto procesu bylo analyzováno 52 evropských měst.
„Neděje se to rychle a vždy existuje několik faktorů, které mají vliv,“ řekl Vladimír Preveden, jeden z představitelů společnosti Roland Berger v Rakousku. Odkazuje na výjimečné situace, jako je například v Amsterdamu nebo Lisabonu. Jedním z nich je pokračující trend směrem k městskému cestovnímu ruchu. Přenocování v sledovaných zemích se za posledních 10 let zvýšilo o 26 % a ve městech se zvýšilo více než dvakrát rychleji.
Přidaná hodnota vztah mezi turisty a místními obyvateli, tzv. intenzita cestovního ruchu, je ústředním parametrem studie. V Londýně, Vídni, Berlíně, Mnichově nebo Říme je jejich vztah téměř dokonalý. V Benátkách, Reykjavíku, Istanbulu, ale i Salcburku, je to zcela jiné. Zde existuje naléhavá potřeba opatření.
„Dobrou zprávou je, že nadměrný cestovní ruch není jednosměrná ulice. Obrat je možný,“ zdůrazňuje Gratzner. Studie ukazuje sedm přístupů k tomu, jak mohou města efektivně řešit nadměrnou turistiku. „Ti, kteří ještě nejsou pod tlakem, musí jednat tak, aby to udrželi,“ dodal. Města s nízkou nebo střední intenzitou cestovního ruchu by to měli ve vlastních rukou.
Zaprvé je nutné vytvořit společně strategii cestovního ruchu a plánování města. To je nejslibnější a dlouhodobější přístup. Manažeři cestovního ruchu a urbanisté musí spolupracovat na rozvoji společné strategie pro rozvoj městského cestovního ruchu. Zaměření by mělo směřovat na infrastrukturu, životní prostředí, kvalitu života a inteligentní funkce města.
Navíc je nutné rozdělovat tok turistů, aby se ulevilo hlavním turistickým střediskům. Musí být vytvořena i „vedlejší“ místa vedle těch „klasických“ turistických tras. Stávající nabídky, které jsou dále od těchto hlavních míst, by měly být upraveny. Aby bylo možné zvýšit přidanou hodnotu, měly by být vytvořeny nabídky, které se konkrétně zaměří na „luxusní“ hosty. Kvalita nad kvantitou zabraňuje městům, aby se dostaly do pasti nadměrného cestovního ruchu.
V případě, že města již jsou ovlivněna nadměrnou turistikou, existují i opatření ke zpomalení procesu. Jedním z nich je omezení kapacity, od počtu hotelových lůžek až po omezení cestujících autobusem nebo výletní lodí. Další možností je začít regulovat sdílenou ekonomiku. Toho lze dosáhnout registrační povinností hostitelů nebo, mimořádně, zákazem krátkodobých pronájmů.
Setrváním v pasivním stavu, sledováním vývoje, není volbou. Nejen turistická reklama je v dnešní době potřeba, řízení a management cestovního ruchu je zásadní. Opatření, jako je kontrola a řízení sdílené ekonomiky, by měla být brzy zvážena, aby se situace nezhoršila.
Podle studie však existuje i několik měst, které jsou „zářícími hvězdami“ a udržují svůj příliv cestovního ruchu udržitelným způsobem. Například Řím, Londýn, Berlín nebo Vídeň. „Dobrý výkon Vídně vidím velmi pozitivně. Z průzkumů víme, že 96 % vídeňských obyvatel má pozitivní náladu, co se týče cestovního ruchu ve městě. Je důležité udržovat rovnováhu, která dělá z Vídně pro hosty dobré místo pro návštěvu, pro místní obyvatele obyvatelným místem a vede k ziskovosti ekonomiky,“ řekl expert Norbert Kettner.
Cílem by mělo být vytvoření stále více „zářících hvězd“. Protože na druhé straně existují města, kterým se nevede tak dobře. Pozoruhodnými příklady jsou již zmíněné Amsterdam a Barcelona, ale také Praha, Dublin nebo Kodaň, zatímco existují také města, která mají nevyužitý potenciál, jako Helsinky, Istanbul nebo Valencie.