„Zajímají nás především dlouhodobé problémy,“ nechal se slyšet Martin Lohamm, výkonný ředitel Institutu pro průzkum trhu cestovního ruchu v Severní Evropě (N.I.T.) v Kielu. Podle odborníků čekají cestovní ruch velmi komplexní problémy a najít jednoduché řešení bude nemožné.
Lohmann se zabývá problémy světového cestovního ruchu ve spolupráci s Univerzitou v Lüneburgu. Na průzkumu pracuje ještě spolu s 22 dalšími experty a soustřeďují se na hlavní problémy turismu. Z odpovědí celkem 53 dotazovaných odborníků vyplynuly velmi rozdílné názory a prognózy. Lohmann na jejich základě vypracoval seznam celkem čtyř hlavních problémů.
První problém, kterému bude nejspíš světová turistika brzy čelit, je globalizace nabídky a poptávky. „Tomuto problému musejí čelit všechny destinace,“ uvedl Lohmann. Globalizace dnes stojí v ostrém protikladu ke snahám o ochranu životního prostředí. Region, který se snaží oslovit turisty a podpořit cestovní ruch musí na druhou stranu také podporovat ochranu životního prostředí. Některé země mají s globalizací větší problémy než jiné. Například ve srovnání se Švýcarskem je rakouská turistika založená na domácích a německých turistech.
Hlavní problém číslo dvě nazval Lohman „Náklady a zisky“, jinými slovy: co opravdu dává světu turismus? Cestovní kanceláře a podniky v cestovním ruchu by měly mít zisk a na oplátku zase nabídnout turistům možnost si odpočinout a užít si za své peníze kvalitní služby a nerušenou dovolenou. Jestli neexistuje záruka, že vztah mezi poskytovateli služeb v cestovním ruchu a jejich zákazníky bude vzájemně výhodný, celá turistika postrádá smysl. Lohmann vidí nebezpečí v přílišné zátěži životního prostředí s tím, jak se turistika rozšiřuje do stále nových a nových oblastí. Takový postup vlastně připraví daný stát o jeho kulturní a přírodní bohatství. „Při propagaci nesmíme zapomenout na negativní dopad, který turistika může způsobit. Jinak bude turismus opravdu nebezpečný.“
V turismu stále vznikají nové projekty, takže je udržovat rovnováhu mezi tím, co pozitivního cestovní ruch přinese pro poskytovatele na jedné a pro zákazníky na druhé straně.
Dnes se turismus musí přizpůsobit životnímu prostředí. „Adaptace“ je proto čtvrtý problém, který bude ovlivňovat vývoj světového cestovního ruchu. Tak například jedním z faktorů, které je třeba zohlednit, je demografický vývoj. Průměrný věk práceschopného obyvatelstva roste a tak je stále těžší najít mladé pracovníky.
Čtvrtý problém světové turistiky je vlastní sebekontrola. Nad mnoha jinými faktory stojí riziko nadměrného navýšení kapacity. Lohmann při výkladu této problematiky použil příklad výletní lodě. Zatímco kapacita a velikost lodí se zvyšují, cena přirozeně klesá a tak si podnikatelé sami kopou hrob. Krutou konkurenci přežije jen pár podniků, kteří budou schopni uspokojit masivní růst poptávky. A podle Lohmanna „je to zbytečný a bolestivý proces.“
Tato Lohmannova studie je pouhý začátek. Martin Lohmann věří, že jeho výzkum by mohl přispět k nalezení odpovědi na problémy globalizace a ochrany životního prostředí.
