Hlavní město Gruzie, Tbilisi, je krásnou destinací, která má potenciál stát se ještě lepší. Město ležící mezi kavkazskými vrcholky má opravdu co nabídnout, například pevnost Narikala, katedrála Sameba či Staré město. Problémem však je, že hlavní gruzínské město je limitováno mnohými faktory, především co se týče turistických služeb. Tím pádem i přes bohaté kulturní dědictví a přírodní krásy, si musí být cestující vědomi mnoha úskalí, které cesta do hlavního města Gruzie obnáší.
Hromadná doprava a orientace po městě
Mnoho zahraničních návštěvníků popisuje veřejnou dopravu v Tbilisi jako džungli. Hlavním problémem je, že značení tras na autobusech je psané gruzínským písmem. To samé platí pro stanice metra. Ve výsledku představuje orientace pro cizince takřka nesplnitelný úkol. Pozitivním prvkem však je, že obyvatelé Tbilisi v hromadné dopravě pravidelně uvolňují svá místa k sezení starším lidem, ženám nebo lidem s postižením.
Bohužel podobné problémy, které sužují dopravu, jsou patrné i v městě samotném, především v jeho ulicích. Většina ulic ve městě je značena pouze v gruzínštině. Jen pár je doplněno nápisem v latince. Avšak jedná se o menšinu, což způsobuje lidem procházejícím se po městě značné problémy a chaos při vyhledávání určitých míst.
Město hostelů
Oficiální čísla místních úřadů uvádí, že pouze 10 % z celkového počtu lůžek v Tbilisi se nachází v hostelech. Opravdový dojem je však poněkud opačný. Jedná se o hyperbolu, ale do jisté míry lze hlavní město Gruzie opravdu nazvat městem hostelů. Hostely lze nalézt všude kromě centru města, kde se nachází luxusní hotely. Působí to, jako by městu chyběl kompromis mezi těmito dvěma možnostmi ubytování, který by nejen poskytoval odpovídající pohodlí, ale také by byl k dispozici za dostupnou cenu.
Rovněž je v Tbilisi mnohem jistější spolehnout se na mezinárodní hotelové řetězce. Úroveň pohostinství a služeb je garantována značkou a má určitý standard. Oproti tomu místní ubytovací zařízení v tomto ohledu dost ztrácí, což může hostům způsobit šok a výrazně pobyt znepříjemnit.
Otravní taxikáři a toulaví psi
Kromě již zmíněného, má Tbilisi mnoho dalších problémů, například otravné taxikáře, kteří nabízejí jízdy všude, kamkoliv a za údajně nejlepší cenu. Gruzie je jako mnoho dalších postsovětských zemí také specifická pro výskyt tzv. “šedého turistického trhu”. Koncept tohoto trhu spočívá v tom, že obyčejní občané nabízejí turistům své služby, především jako řidiči či amatérští průvodci po nejznámějších místech ve městě. Tito lidé samozřejmě nejsou akreditovaní průvodci. Jejich hlavním cílem je využít zmatenosti hostů a vydělat si peníze výměnou za pochybné a amatérské služby.
Po městě se rovněž potuluje mnoho toulavých zvířat, a to i v centru města. Tohle může pro turisty představovat dosti velký šok, neboť někteří psi se velikostí přibližují dospělému člověku, ačkoliv třeba nejsou nebezpeční. V zemi je rovněž velká bída a chudoba. Po ulicích města se potuluje mnoho žebráků a bezdomovců. Kromě toho je městská infrastruktura v katastrofálním stavu a jsou zde k vidění i budovy rozestavěné snad celou věčnost.
Pokud bereme všechna tato úskalí na vědomí a spojíme je do jednoho, vznikne nám realita hlavního města Gruzie. Není pochyb, že se jedná o krásné město, které se může chlubit bohatým kulturním dědictvím a mnoha dalšími zajímavostmi. Avšak potenciál tohoto města zůstává nevyužit z mnoha různých důvodů.
I přes atraktivitu destinace, je z výše zmíněných důvodů vhodná především pro turisty středních tříd, tzv. “baťužkáře” nebo studenty, kteří nemají příliš náročné požadavky. Z toho tedy vyplývá, že pokud máte vysoké očekávání a požadavky, co se týče destinace, Gruzie a Tbilisi pravděpodobně nejsou tím nejlepším místem pro vaši dovolenou.
