Všechny mince mají dvě strany. Cestovní ruch je základním ekonomickým činitelem mnoha ekonomik a pomáhá rozvíjet mnoho obcí a měst. Zároveň však má i své odpůrce a v důsledku toho se dokonce objevil koncept: turistofobie.
Podle několika antropologických studií jde o fenomén, který má své kořeny v nedostatečném plánování v mnoha různých turistických destinacích.
S důrazem na to, jak se místní a národní vlády snaží lépe organizovat program, aby se vyhnuly „invazi“ turistů, je naprosto nezbytné, aby profesionálové z administrativního týmu měli pevné základy v řízení podniku a řízení destinací.
O co jde?
Diskuze o této fobii se staly trendem posledních let, avšak její původ však sahá historicky o něco dále. Ve skutečnosti je zkoumána již nějakou dobu, přičemž odborníci se této problematice věnují z pohledu turistické destinace. Turisté procházejí pěti etapami:
- Euforie: Toto je pocit radosti, se kterým jsou cestovatelé přijímáni hostitelskou komunitou.
- Apatie: Jde o lhostejnost vůči návštěvníkům, kdy jejich přítomnost již není novinkou a stává se velmi běžnou.
- Otrávenost: Stejná apatie vyvolává v místních obyvatelích mrzutost až do té míry, že vidí turisty jako vetřelce.
- Antagonismus a kapitulace: Tyto poslední dvě fáze jsou součástí fenoménu turistofobie, protože se promítají do odmítání účinků nadměrného cestovního ruchu, což by mohlo vyvolat pocit kapitulace nebo přijetí vůči neúprosné proměně místního prostředí.
Fobie vzniká, když turistická destinace přesáhne svou kapacitu, tzn. když místo přijímá nadměrný počet návštěvníků a zdroje životního prostředí jsou tímto negativně ohroženy, což vytváří nepohodlí a odmítání mezi obyvateli.
Další myšlenkou, která z toho vychází je takzvaná turistifikace
Co je turistifikace?
Turistifikace označuje změnu, kterou zažívají města, která zakládají svou ekonomiku hlavně na turistech, odsouvajíc sousední sektory a utvářejíc životní styl, který si mohou dovolit pouze cestovatelé.
Turistifikace by se dala popsat jako dopad, který má masová turistika na komerční a sociální jádro určitých měst nebo čtvrtí.
Stejně jako to, čemu se dnes říká turistická gentrifikace, jde o trend, který se rozvíjí v rezidenčních městských prostorech střední třídy, které se právě kvůli těmto charakteristikám části stávají atraktivní pro bohatou populaci, která se s nimi identifikuje a chce v nich bydlet. Největší výhodou jejich přítomnosti je, že přispívají k obnově prostoru a ke zvýšení životních nákladů.
Mezi další pozitivní aspekty turistifikace patří specializace lokalit z hlediska jejich využití a toku turistů a vytváření příjmů a zaměstnanosti.
Co způsobuje turistickou fobii?
Fobie je podle jeho zastánců, většinou rezidentů, produkována rostoucím využíváním turistických destinací, což má za následek snížení kvality života místních obyvatel.
K čemu to vede:
- Mzdy se stávají nestabilní, sezónní a nízké.
- Degradace a ničení ekosystému, přírodních oblastí, flóry a fauny.
- Ceny nájmů rostou, stejně jako životní náklady.
- Nadměrná návštěvnost způsobuje ztížení dopravy přes turistické lokality.
- Znečištění životního prostředí, dopravní problémy a hluková zátěž.
- Je narušen každodenní život občanů.
Kde se to děje?
Nejvýraznější příklady této fobie lze silně vnímat v oblastech Evropy, jako je Barcelona, která byla dříve považována za město dokonalého cestovního ruchu; Benátky; Cinque Terre; Santorini a Amsterdam.
Jedná se o města, kde měli obyvatelé dříve velmi tradiční rutinu a životní styl, které jsou dnes deformovány masovou turistikou, a právě to dalo volný průchod rozšíření této velmi netradiční fobie.
