Malé ostrovní rozvojové státy (SIDS), jak je definuje UNESCO, zažily dramatický rozvoj cestovního ruchu, a to zejména v posledním desetiletí. Prudký pád způsobený pandemií Covid-19 má však na tyto státy významný dopad. Otázkou tedy je, jak bude zde probíhat zotavení cestovního ruchu?
V roce 2019 přilákala bohatá rozmanitost a nádherné ekosystémy těchto zemí přibližně 44 milionů návštěvníků. Například ve Svaté Lucii tvoří příjmy z cestovního ruchu 98 % a 88 % exportního příjmu.
Na karibských ostrovních státech představuje cestovní ruch 27 % zaměstnanosti, zatímco v oblasti Atlanticko-Indického oceánu činí 24 % a v oblasti Tichého oceánu 20 %. Je tedy zcela zřejmé, že cestovní ruch je životně důležitým zdrojem příjmů pro místní obyvatelstvo, jakož i pro zachování biologické rozmanitosti a kulturního dědictví v těchto zemích.
Prudký pokles mezinárodního cestovního ruchu v důsledku pandemie však velmi výrazně dopadl na tyto státy. V roce 2020 zaznamenávají pokles HDP ve výši 3,6 %, což je hodnota výrazně nad celosvětovým průměrem.
Závislost na cestovním ruchu a ekologie
Mnoho ostrovních států, zejména v Karibiku, je silně závislých na příjmech z cestovního ruchu, a to i z hlediska ekologického – zátěž ekosystému a klimatické změny.
Ač je odvětví cestovní ruchu hybnou silou hospodářského rozvoje, produkuje také více než 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů a může vést k degradaci ekosystémů a ztrátě biologické rozmanitosti.
„Krize nás nutí přehodnotit určité postupy,“ vysvětluje Rozvojový program OSN (UNDP). Vyvstává tedy otázka, jak můžeme vytvořit sektor cestovního ruchu, který prosperuje v souladu s přírodou – model, který se integruje do národních ekonomik, podporuje účast všech a zachovává kulturní a ekologickou integritu ostrovů.
Rozvojový program OSN navrhuje tři cesty, jak podpořit „zelené“ oživení cestovního ruchu a urychlit transformační změny.
Koncept modré ekonomiky
Tento koncept chápe cestovní ruch jako hnací sílu oživení a revitalizace schopnou budovat odolnost vůči ekonomickým šokům, a to zakotvením místní ekonomiky do udržitelných činností a vytvářením způsobu života, který je šetrnější k životnímu prostředí.
„Je proto nezbytné stimulovat rozsáhlé soukromé investice do činností, které podporují zachování biologické rozmanitosti a bojují proti degradaci ekosystémů a současně vytvářejí růst,“ vysvětluje UNDP.
Diverzifikace produktů cestovního ruchu s netradičními mořskými aktivitami (jako je potápění, surfování a pozorování divoké zvěře) je příležitostí k rozšíření zdrojů příjmů pro místní komunity.
Implementace inovativních mechanismů „modrého financování“, jako jsou například systémy pojištění na ochranu korálových útesů, „modré“ dluhopisy, daně z cestovního ruchu, totiž mohou pomoci financovat inovace a současně posílit postavení komunit a podniků a zmírnit finanční potíže ostrovních států.
Digitální transformace
Dalším krokem k zotavení cestovního ruchu malých ostrovních států je proces digitalizace. Je naprosto nezbytné rozvíjet a rekvalifikovat pracovníky v digitálních oborech.
Lepší přístup k technologiím pro malé a střední podniky umožní jejich plnou integraci do místního hodnotového řetězce a umožní jim stát se mistry inovací.
Technologie jako megadata, umělá inteligence a internet mohou zlepšit znalost trhu a poskytnout statistiky, které pomohou snížit environmentální stopu sektoru.
V tomto kontextu nelze nezmínit to, že kreativní digitální sektor může přinést nové ekologické produkty cestovního ruchu a sociální sítě mohou být použity za účelem změny chování spotřebitelů.
Odpovědný cestovní ruch a místní komunity
Turistické aktivity prováděné místními komunitami jsou zásadní pro zajištění udržitelnosti sektoru. Odvětví samotné se často spoléhá především na lidi, z nichž mnozí jsou do značné míry závislí na této činnosti a kteří se nacházejí v extrémně nejisté situaci.
Ve srovnání s tradičním triptychem „moře, pláž, slunce“ podporuje komunitní cestovní ruch také odpovědné chování spotřebitelů lepším porozuměním místní kultury.
Spotřebitelé jsou mocným prostředkem změn. Jejich hlasy a požadavky mají moc zlepšit ekonomiku a blahobyt obyvatel. Je třeba si uvědomit význam organizování kampaní na podporu odpovědného a udržitelného cestovního ruchu.
Možnosti jsou obrovské, ale totéž lze říct i o rozsahu stanoveného cíle. Pouze účinná partnerství zahrnující vlády, mezinárodní organizace, soukromý sektor, regionální sítě, občanskou společnost a místní komunity budou schopny dosáhnout takové radikální změny.
Zotavení cestovního ruchu a jeho rozvoj vyžaduje integrovaný přístup zahrnující celou společnost. V tomto kontextu budou malé ostrovní státy s očekáváním vzhlížet na budoucnost, neboť revoluce v cestovním ruchu je pro jejich budoucnost zcela zásadní.
